wz

 

Tož vítajte fšeci ...! Aji ne Laši a neValaši ...!
Právě jste otevřeli »zrcadlo« informací přiložené jako CD rom ke knize

Od nejstarších / od nejnovějších

»«
Mozaika ze střípků událostí,
fotografií mé babičky
a nedokonalé paměti.
»«

Doufám, že se šťastně proklikáte až k výše slíbeným informacím. A co vlastně můžete otevřením těchto stránek očekávat? Předně, z úsporných důvodů jsou stránky zatíženy jakousi formou reklamy, protože jsem zatím zvolil nejlevnější způsob (zadarmo), pro odzkoušení funkčnosti a četnosti návštěv. Zda to vše bude mít vůbec smysl. Také proto očekávám zpětnou odezvu (pro méně znalé feedback), za což vám budu vděčen. Adresa na e-mail, viz dole na stránce. A určitě pište! A doplňujte o další informace. Ať se to doví i ostatní a nemřú hlúpí, jak Valaši říkajú.

Co ale bude určitě zajímavější, tak kromě toho, co již znáte z CD romu, budu zde příležitostně přidávat nové poznatky, ať týkající se přímo odkazů na knížku, tak i další zajímavosti, které doufám nebudou nudit. Z této stránky se hlavně dovíte, kdy byla udělána poslední aktualizace a co nového jsem přidal.


3. února 2015
- Došlo k nápadu vytvoření tohoto úvodu následujících webových stránek z důvodů, jak již bylo řečeno.
- Při prohlížení babiččina balíku notových partů pro citeru, jsem objevil certifikát na medaili od císaře pána pro mého dědečka, viď zde.
- Dále se velmi omlouvám všem, kteří už našli, nebo kteří ještě třeba nenašli, chyby v knížce. Chtěl bych upozornit na dvě, na které jsem byl dosud upozorněn:
1. na stránce 120 došlo k uvedení špatného data - místo 1989 má být 1969 (děkuji Jendovi Černochovému ; četl velmi pozorně).
2. v tiráži, str. 125, v poděkování vnučkám je v pořádku a protože jsou obě Lasákové, tak se mi zřejmě vloudilo jméno Lasák i k bratranci Mirkovi, za což se mu velmi omlouvám. Správně má být pochopitelně Mirku Ratajovi. (Děkuji bratranci Karlovi Lasákovému, jehož příslovečný anglický humor tuto chybu osvětlil. I když s rodokmenem sahajícím k předkům po babičce z mamčiny strany má společné jen to, že po válce (2. sv.) navštívil s rodiči jako dítě hájenku, kde žili babiččini rodiče, spolu s mými rodiči.


26. února 2015
- Ještě jsem se nezmínil o výstavce, kterou jsem uspořádal z reprodukcí fotografií, které babička dělala svým "bednaflexem" na skleněné desky. Vernisáž byla v galerii "Domu U šraněk". Několik záběrů z vernisáže mi poslali přátelé Hromádkovi, viz zde.

29. března 2015
- O dědovi Maxu Richterovi, manželu babičky Terezie, padla zmínka mnohokrát. A třeba se už ví, že jeho rodičové byli původem z Zebus in Böhmen. Při surfování na internetu jsem narazil na stránky o historii Medonosy, kde je obec pod novým názvem Chcebuz citována 10 x. Trocha historie zdá se zajímavou býti.


21. září 2015
- A tak zase, jednou po delším čase, svěřím se vám trochu, co je na tom i pravdy trochu.
- Jedna z událostí, co se udála 12. 5. 2015 byla půvabná vernisáž v Galerii G jejíž dozvuky zvěčnila galeristka p. Papežová na "Rajčeti". To jsem si dovolil pozvat i bratrance M. Rataje z činohry Divadla Moravskoslezského, který mi přečetl úryvek z knížky. Nejpůvabnější však byla Katka Nováková, citeristka z občanského sdružení Ostravský citerový klub Radegast, která mi, kdykoliv mám možnost se s ní potkat, připomíná babičku. Nejen hrou na citeru.
- Vernisáž navštívili i zajímaví pánové: Pan Petr Andrle, člen Okrašlovacího spolku Rozhledna na čeladné, který se zajímá o Beskydy, ale také často píše články do internetových novin Neviditelný pes (viz výňatek z knížky o babičce zde). A pan Lubomír Jančura ze Starých Hamer intenzivně se zabývající historií Gruně. Již dříve citovanou kroniku "Pamětní kniha obce Starých Hamer " převedl celou do formátu PDF a je to zajímavé počtení.
- A nemohu si odpustit jednu zajímavost. Při hledání všech možných i nemožných informací o jmenovaných aktérech v knížce, jsem na internetu vysurfoval kontakt na anglického autora Ivana Berrymana, který o Godwinu Brumowském vydal monografii na požádání Brumowského vnuka, zase pro svého vnuka.
- Příště přidám něco z Brušperka. Byl jsem si vyfotit rodný - dům Karla Matěje Brumowského (*1824), (jen doufám, že je tomu tak).


9. října 2015
- Aby toho náhodou nebylo málo, vytvořil jsem nové stránky, kde budu ukládat obšírnější informace a fotografie. Snad to tak bude i přehlednější. Odtud můžete všechno přeskočit odkliknutím na ony NOVINKY.


31. října 2015
- Na NOVINKÁCH jsem přidal něco o Godwinovi Brumowském. V Rakousku po něm pojmenovali letiště.

- A řekli byste, že tomu prastrejdovi vydali i známku?


21. listopadu 2015
- Při úklidu na PC jem narazil na dvě fotky, zde zatím nepublikované. Dostal jsem je od bratrance Karla, synovce mého táty. Ten se mi jednou příležitostně svěřil, že kdysi, po válce, pobývali u staříčka Tkáče, někde na Starých Hamrech a že naproti přes cestu byl chudobinec, kde rád chodil, že tam byl pantáta, co hrál na flašinet a mu se to líbilo. Jenomže jeho rodičové to prý snad těžce nesli, protože si měl odtud vždy přinést i nějakou tu blechu. Jakou, to neříkal. Jedná se o hájenku, kde byl staříček odešel na důchod z Kavalčanek. (GPS - 49.456750, 18.459221)
- V tu dobu ještě jezdil kolem vláček na Bílou, železniční násep je na fotce patrný. Druhá fotka ukazuje rodinnou sešlost. K nahlédnutí zde.
- Dále po přečtení zápisu v Pamětní knize vedené Karlem Brumowským, vnukem Karla Matěje Brumowského, 1. učitele na gruni jsem si ujasnil vztah dědečka a vnuka. V knize píšu o tom, že K.M.Brumowský měl syna, co působil v Krásné (Arnošt) a podle všech indicií ten měl syna Karla, onoho třetího učitele na Gruni, tudíž vnuka. Ještě jednou k nahlédnutí.


28. listopadu 2015
- Hodně nového a zajímavého zpracovala Bc. Lucie Žárská ve své diplomce
»Lidová slovesnost v regionu Starých Hamer a Bílé«.
Odkaz na počteníčko najdete zde: NOVINKY.


17. ledna 2016
-  Říkala mi dcera, že se v knize ztrácí, kdo je kdo. Hlavní aktéry jsem tudíž zobrazil v tzv. vějířovitém rozrodu čtyř generací, počínaje K.M. Brumowským (odkaz 7). Snad se vám to bude líbit. Podobných různých a jiných znázornění mohu zhotovit na požádání, kolik chcete. Přání mi sdělte na můj e-mail.
Odkaz najdete zde: NOVINKY


29. března 2016
- Ve výše jmenované knížce o babičce jsem se podivoval, jak mohla tehdy babička na počátku minulého století cestovat na takové vzdálenosti. Ale to jsem ještě netušil, že to bylo až tak "jednoduché". Teprve v nedávné době jsem si trochu nastudoval mapu železnic v Rakousko-Uhersku, viz příloha. A že cestování vlakem byla asi také dost velká móda, asi jako vše nové.
- Protože již v první polovině 19. Století došlo k převratným událostem, které se týkaly zejména průmyslových aktivit, zákonitě došlo na požadavek racionálním způsobem přepravovat zboží po celé monarchii. Ale i osobní doprava se zároveň stala zajímavou.
- Jenom pro zopakování mnou popisovaných událostí v knížce:
Z Frýdlantu n.O. jede babička na pozvání své tety do Reitenau (přibližně v r. 1906), tam se pravděpodobně potká s dědou. (Rok na to mají s dědou svatbu.) Na zámku Reitenau se jim narodí 1. dítě Elli. Děda po určité době přechází sloužit do Struhaře poblíž Lubence. Tam se narodí v r. 1911 2. dítě Karel. Zámeček ve Struhaři patřil pod panství Lažanských v Chyši. Posledním dědovým působištěm před odchodem do Velké Války je panství při hradu Dunajec. Tam se narodí v r. 1914 3. dítě Marie. Konce války se děda nedožil. - Vše je to v rámci Rakouska-Uherska, jak vidno na staré mapě. Nakonec je babička nucena vrátit se domů a hledá práci v Ostravě, nedaleko svého rodiště.
- Tolik k cestování na konci 19. a začátku 20. století.


6. srpna 2016
- 3.10.2006 to bude deset let, kdy jsme si udělali zajížďku do Pieninského národního parku, osady Červený Kláštor, abychom odtud mohli navštívit hrad Dunajec. Výlet se i přes trochu sychravý podzim docela vydařil. Několik fotografií z výletu najdete v odkazu zde.


20. ledna 2017
- Poslední dobou se ukázky uložené na stránce DOKUMENTY z digitálního archívu VADEMECUM načítají na můj vkus dlouho. Pro urychlení zobrazení jsem zde upravil odkaz i v JPG s vyznačenou částí, která nás zajímá. Pokud by někdo chtěl hledat i v archívu VADEMECUM má možnost odkliknout hned vedle.

- Přeji hodně štěstí při surfování na VADEMECUM. Chce to hodně trpělivosti. V mém případě šlo pouze o ověření mých archiválií. Na další hledání doporučuji naučit se číst texty psané německy a podívej se zde jak na to.


15. únor 2017
- Dnes jsem měl kousek toho štěstíčka a pustil jsem si náhodou v TV2 pořad nazvaný FOLKLORIKA. Zkuste si odkliknout zde odkaz a dovíte se něco o tom, že babička, když mi vyprávěla o duchaření, asi na tom něco bylo.
Viz str. 37 v knížce o babičce.


22. březen 2017
- Trochu jsem dělal úklid na HD a rozhodnul jsem se přidat do odkazů presentaci, která uváděla vernisáž v Galerii-G 12. května 2015. Výstavku zdokumentovala paní galeristka na Rajčeti.
- Omluvte prosím "asi jen" dvouleté zpoždění.
- Radost se stalo ...
- Maličko radosti na přídavek; zde babiččina vysvědčení (Apendix-Odkaz 12) s podpisem tatínka Františka Tkáče a dědečka, 1. učitele na Gruni K. M. Brumowského


9. dubna 2017
- Pozapomněl jsem přidat něco málo, co se dochovalo z babiččiny korespondence ve formě pohlednic. Odkaz není zcela v cajku, ještě si s tím budu muset trochu pohrát.


15. července 2017
- U příležitosti vernisáže na Starých Hamrech jsem zpytlíkoval presentaci, coby berličku o kterou se budud moci opřít, až budu výstavku uvádět.

přehrát ...


16. prosince 2017
- U příležitosti vzpomínky na Otto Jindru, na stránkách Security magazin, se na webu objevila zpráva, i o Godwinu Brumovském.


7. dubna 2018
- Jen tak mirnix dirnix jsem při surfování na webu našel něco o historii obecné školy na Gruni. Tak jsem to tu přidal, do Odkazu č.15

!!!              
» POKRAČOVÁNÍ »

A zde na tuto adresu můžete psát autorovi:
lasak.zd (at) seznam.cz


PŘEKLADAČ

Flag Counter

Bejvávalo.cz - historie nebyla nudná

 POŘÁD VE VÝSTAVBĚ
Duben 7, 2018